Arumuni a arumunština ( Aromânii și dialectul aromân)

8/12/2019 Arumuni a arumuntina ( Aromnii i dialectul aromn)

1/129

Univerzita Karlova v PrazeFilozofick fakulta

stav romnskch jazyk

Arumuni a arumuntina

Diplomov prce

Autor: Lenka Mikeov

Vedouc prce: PhDr. Ji NainecPraha 2007


2/129

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala samostatn.K prci jsem pouila literaturu uvedenou v seznamu.

V P brami 25.3.2007

2


3/129

Dkuji rumunsk vld za p idlen stipendia na Univerzitatea Babe-Bolyaiv Klui, kter mi umoniloerpat z mnoha cennch pramen. Bez tohotostipendia by prce nemohla vzniknout v takto irokm zbru. Dle dkuji p. Naincovi za veden prce, p. Chircu z UBB za dvru p i zap jenliteratury a M. Smkovi za technickou zchranu prce.

3


4/129


5/129

2.3.4 Pindeani........................................................................................39 2.3.5 Arumuni z okol Beala de Sus a z Beala de Jos............................402.3.6 Skupina z Gopie a Molovite......................................................40

2.3.7 Meglenorumuni.............................................................................40P lohy:

V. Fotografie - kroje

3. Arumunsk literatura...............................................................................42 3.1 Nejstar psemn pamtky..........................................................................42 3.2 Nrodn obrozen.........................................................................................45

3.3 Souasn literatura.......................................................................................463.4 Lidov slovesnost........................................................................................483.5 Noviny aasopisy........................................................................................53P lohy:

VI. Literatura nrodnho obrozen (Boiagi, Belimace,Tulliu)VII. Souasn literatura (Nasta, Vrana, Mihai-Steryiu)

VIII. Lidov slovesnost

4. Kontrastivn popis arumuntiny vzhledem k spisovnrumuntin......................................................................................................55 4.1 Obecn klasifikace arumuntiny..................................................................554.2 Strukturln pojet rumuntiny a jejch dialekt..........................................554.3 Uchovan vvojov star rysy....................................................................57

4.3.1 Fonetika a fonologie.....................................................................57

4.3.2 Morfologie....................................................................................584.3.3 Syntax...........................................................................................584.3.4 Lexikum........................................................................................58

4.4 Odlinosti arumuntiny od spisovn rumuntiny........................................594.4.1 Fonetika a fonologie.....................................................................59

5


6/129

4.4.1.1 Fonetick transkripce.................................................................594.4.1.2 Fonetika.....................................................................................594.4.1.3 Fonologick systm arumuntiny..............................................64

4.4.2 Morfologie....................................................................................724.4.2.1len............................................................................................734.4.2.2 Podstatn jmna.........................................................................734.4.2.3 P davn jmna..........................................................................754.4.2.4slovky.....................................................................................754.4.2.5 Slovesa.......................................................................................774.4.3 Syntax...........................................................................................83

4.4.3.1 Podstatn jmna.........................................................................834.4.3.2 Zjmena.....................................................................................834.4.3.3 Slovesa.......................................................................................834.4.3.4 P edloky...................................................................................854.4.4 Lexikum.......................................................................................864.4.4.1 Obohacovn lexika p ejmnm................................................874.4.4.2 Neologismy a p ejmn do arumuntiny...................................88

4.4.5 Jednotliv n e a jejich charakteristiky.....................................904.4.5.1 Rysy relevantn pro stanoven arumunskch n e..................904.4.5.2 Farerotsk n e......................................................................944.4.5.3 Moskopolsk n e...................................................................974.4.5.4 Pindosk n e..........................................................................984.4.5.5 Gramotensk n e..................................................................994.4.5.6 N e z Beala di Supra a Beala di Ghios..................................99

4.4.5.7 N e z Gopee a Molovite (Republika Makedonie)............100P lohy:IX. Mapa rumunskch dialekt X. Samohlskov systm jednotlivch arumunskch n e

6


7/129

5. Problematika transkripce......................................................................101 5.1 O zpisu obecn.........................................................................................101

5.1.1 Psmo..........................................................................................1015.1.2 Fonetick a fonologick transkripce...........................................102

5.2 Problematika zpisu arumuntiny..............................................................1035.2.1 Historie psan arumuntiny........................................................1045.2.2 Souasn zpsoby zpisu arumuntiny.......................................1065.2.3 Pravidla pravopisu arumuntiny od M. CaragiovMarioeanov.......................................................................................1095.2.3.1 Nvrh obecnch pravidel arumunskho pravopisu

od M. Caragiov Marioeanov...........................................................1145.2.4 Transkripce ostatnch lingvist...................................................117

P lohy:XI. Souasn arumunsk texty

XII. Pokus o spolen spisovn jazyk, 1809

Zvr................................................................................................................118

Rezumat: Aromniii aromn.......................................................................122Summary: Aromanians and the Aromanian language.....................................126Seznam literatury.............................................................................................127

7


8/129

vod

V tto prci se snam p iblitten i jednu, vesk republice tm

neznmou balknskou jazykov-etnickou meninu a jej jazyk, blzce p buznrumuntin.

Obdob, v nm prv ijeme, je kulturnm a jazykovm meninm p zniv naklonno. Jinakost zan bt vnmna jako pozitivn hodnota,kter spolenost obohacuje, v zemch EU (i v zemch, kterleny EU dosudnejsou) jsou meninm zkonem p iznna prva na vlastn kulturu, jazyk

a identitu. Arumuni nyn provaj obdob tzv. druh renesance vmluvnmdkazem je v Bukureti vydan uebnice arumuntiny: Caragiu Marioeanu,Saramandu: Manual de aromn Carti tr nvi ari armnea ti, 2005.Zmnn uebnice je mj. podstatn krok k standardizaci arumuntiny a tedyk jejmu statutu samostatnho jazyka. Dle vychz arumunsk tisk, existujwebov strnky (arumunsk i rumunsk p eloen do arumuntiny),arumunsky se vzdlvaj dti v nkterch zkladnch kolch (v RepubliceMakedonii). Za pozitivn rys povauji dynamick napt mezi jednotlivmiArumuny - a u se spory tkaj zpsobu psan nebo identity (Rumunnebo Arumun) -, toto napt zna, e arumunsk identita existuje a e nejdeo umle udrovanou meninu.

Prce m dv sti: obecn informativn a jazykovou. Obecn informativn je vnovna vem, kte se zajmaj o Balkn, a vem, kte secht j dovdt vce o Arumunech, o jejich historii, literatu e, o tom, jak jsou

vnmni v Rumunsku i jak se k nim stav vldy jednotlivch balknskch zem,k jejich obyvatelstvu nle. Snaila jsem se napsat prci p stupnou laik mi neromanistm, proto jsem poetila, jak to jazyky dovolily, arumunsk vlastn jmna, nap . Fareroti namsto F r ero i, Moskopole msto Moscopoleatd.

8


9/129

Jejich arumunskou a rumunskou podobu uvdm podarou p i prvnm uvedenv prci.

V jazykovsti popisuji arumuntinu na bzi kontrastivn metody,zam uji se na charakteristick zvltnosti v porovnn sespisovnou rumuntinou, v nkterch p padech i s relevantnmdkorumunskm n enm rysem. Nen mm clem podat vyerpvajc popisvech arumunskch zvltnost; prce zahlcen jazykovmi detaily by byla pln p stupn jen zk skupin ten, kte ji disponuj znalost rumuntinya rumunsk gramatiky a mohou se tedy v p pad zjmu obrtit sami p mo

ke zdrojm. Naopak, mm zmrem je p iblit arumuntinu srozumitelnouformou zjemcm ze dvou monch skupin - romanistm a balkanistm.

K zpisu arumuntiny jsem se snaila pout systm M. CaragiovMarioeanov, kter je popsn v kapitole 5.2.3.1. To se netk citaca literrnch text uvedench v p loze, tyto jsou p evzaty vetn zpsobuzpisu, nen-li uvedeno jinak.

Jazyk je popsn na rovni fonetick a fonologick, morfologick,syntaktick a lexikln. Dle jsou uvedeny charakteristick rysy jednotlivcharumunskch n e. Samostatn kapitola je vnovna problematice psanarumuntiny, problematice transkripce tohoto p evn mluvenho, dosudnekodifikovanho jazyka. Situace je ztena i skutenost, e se v jednotlivchsttech pouv r znch tranliteranch kd (alfabeta v ecku, cyrilicev Republice Makedonii a v Bulharsku, latinka se zvltnmi grafmy v Albnii

a v Rumunsku), co vedlo ke vzniku mnoha zpsob zpisu bhem vvojea tato nejednotnost se dosud negativn odr v problematice ustanoven pravidel zpisu.

V poznmkch podarou dle uvdm ve zkratce zdroji relevantnliteraturu (pln biografick daje jsou k dispozici v samostatn kapitole

9


10/129

na konci prce), dle p eklad do rumuntiny a/neboetiny, nen-li v zalenndo samotnho textu a slou-li k lepmu pochopen danho jevu, vlastn poznmky k textu apod.

Pro snaz orientaci v textu druhsti prce (4. a 5. kapitola) uvmvce druh psma:dou zeci kurzvu Times New Roman pro dkorumunsk dialekt

a spisovnou rumuntinuVIGINTI velk psmena Times New Roman pro latinsk vrazyyinyi Arial pro arumuntinu

Z technickch dvod (neexistence znaku d, D v programu MicrosoftWord) uvm v textu sp eku dz pro oznaen hlsky [dz], (znlho prot jku hlsky [c]). Uvaovala jsem i o odpovdajcm eckm grafmu, p estoe podle pravidel, kter se snam respektovat, do arumunskho textu eck psmena nepat . V eckm textu se ale dz zaznamenv sp ekou ,co situaci nijak neuleh.

Neslabin samohlsky jsou v oddlu o fonetice a fonologii oznaenyhkem /polokroukem umstnm nad p slunm grafmem: [].Polosamohlsky jsou oznaeny tekou pod p slunm grafmem: [].

dal-li si text fonetick p epis, zvolila jsem u t ench souhlsek p epis blzketin, nap . ce [e]. U ostatnch fonm ponechvm obvykl systmna bzi IPA1: th []. Kompletn p ehled znaek pouitho fonetickho p episu je uveden na zatku kapitoly 4.4.1.

1 IPA (API) Mezinrodn fonetick abeceda

10


11/129

Seznam a vysvtlen pouitch grafickch znaek:

z X vzniklo PR DR + IR~ alternace sear ~ seri _ p zvuk (tam, kde ho text vyaduje)dusu, dusei odlin vznam unoar un oar [] fonetick p epis [corgi]{} fonologick p epis {r} s alofony [r, R]/ vce variant mini /miri > dalo vzniknout p + i > [ki]

| hranice slabiky M|b |lot

11


12/129

1. Arumuni - nrod beze sttu?

P slunci menho etnika jihovchodn Evropy, kte ij p evn v horskch, turisty nevyhledvanch oblastech, a kte na sebe neupozor ujtoky i nsilm, zstvaj pro vtinu ech zcela neznmmi. Politikavtiny evropskch stt druh poloviny dvactho stolet ponechvalameninovou problematiku ponkud stranou, navenek se tyto stty prezentovaly jako jednotn. Obvaly se ztrty stability a p padnch separatistickchtendenc. Vsledkem je, e Evropan maj povdom jen o meninch, kter se

dostaly do otev enho konfliktu se svm p slunm sttem (Baskovve panlsku i Kurdov v Turecku), a tedy samotn pojem nrodnostnmenina je vnmn sp negativn.

1.1 Rumuni nebo svbytn etnikum?

Jsou Arumuni samostatn nrod blzce p buzn Rumunm, nebo jsou prost rumunsk komunita ijc kontinuln v zahrani? Zastnci obou nzor se p edhn j v argumentaci a trvale probhajc diskuse nese siln emonnboj. Samotn Arumuni se vnmaj sp jako samostatn etnikum, stejn takvldy jednotlivch zem, v kterch ij, pokud je tedy v bec berou na vdom, je rad ji vid jako samostatn, kdeto Rumuni maj tendenci p esvdovat

Arumuny o jejich rumunskosti, tzv. odhalovat jim jejich historickyrumunskou identitu.

Zajmavm aspektem je r zn p ijmn Arumun sousednmi nrodya etniky. Podle C. Papanaceho (1995) Chorvati zdrazuj nboenskouodlinost, sami se v historicky podmnnm chorvatsko-srbskm antagonismu

12


13/129

vymezuj vi pravoslavnm k esanm. ekov sp p i azovali Arumunyk Helnm ( ekov v kulturnm pojet) a snaili se je asimilovat, protivalasktendence byly pr znateln zejmna u fanariot. V povdom Albnc naopak p etrvvalo vdom spolenho thrckho pvodu (Arumun a Albnec jsou brat i2) a konflikty se objevily a pot, co Albnci p ejali islm. C. Papanace poukazuje na tzv. princip mimetizace: Arumuni, kte se vce odliujod vtiny, a tedy jsou vce viditeln, jsou vnmni hlavn jako primitivn past i, zatmco majetn j mstsk arumunsk komunita je pln integrovnado spolenosti a asto p mo pokldna za vtinovou. Neboli jak poetickyvyjd il Nicolae Tnoca: Arumuni jsou jako snh. Dokud jsou na horch,

existuj, jakmile se dostanou do niny, je s nimi konec. Roztaj a rozpust sev tamnch nrodech3.

Se sporem o identitu zce souvis diskuse o (ne)samostatnostiarumunskho jazyka. Stoupenci rumunskosti zdrazuj, e arumuntina jedialektem rumuntiny. Nap klad Hristu Cndroveanu ve lnku n definitiv ce sunt Macedo-Romni /Aromnii ?4 oznauje jazyk Arumun jako mstnrumuntinu (limba romn local ). V tmlnku vysvtluje Cndroveanu,

e (myln) p edstava samostatnosti arumunskho etnika vznikla nedostatkeminformac a neexistenc rumunskho kolstv v oblastech s arumunskoumeninou v obdob komunismu. Ve Slabik i5, tedy knize ur en nejmenmarumunskm dtem, zdrazuje podobnost a totonost arumuntinys dkorumuntinou a tvrd, e jde o jeden jazyk ve dvou podobch. Sttntajemnk pro vztahy Rumunska s Rumuny v zahrani6 D. V. Ionescu dodv,e jde o nsledek stalinistick politiky, konkrtn o paralelu s moldavskou

2 Vlach edhe Schkyp vla, Papanace 1995. Heslo nen p li originln, srovnej v Polskuroz en provoln o Maarech Polak, W gier, dwa bratanki.3 Z p ednky Aromnii: Identitatei destin istoric, N. Tnoca, Bukure, Teatru Naional,5.11.2006.4 staeno zwww.romanii.ro/NewSite/Albania.htm5 Abecedar, Cndroveanu, E. a H. 20046 rum. Secretar de stat pentru relaiile Romniei cu romnii din str inatate

13
http://www.romanii.ro/NewSite/Albania.htmhttp://www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm


14/129

otzkou7, kdy po 2. svtov vlce se Rumunsko muselo stavt k Moldavanm jako k Nerumunm, k samostatnmu etniku, podobn pr bylo vnmnoi arumunsk (valask)8 obyvatelstvo.

A. Keramopulos publikoval v roce 1939 nzor, e Arumuni jsouromanizovan ekov, kte p ejali jazyk bhem msk nadvldy. Tento nzorsamoz ejm zvedl v rumunskch kruzch vlnu kritiky a emoc9 . Jde o obecn eckou tendenci po eovat vechny sv meniny, kter byla siln zejmnav 18. a 19. stolet10.

Matilda Caragiov Marioeanov ve svm dle Diaro (rozshmkomparativnm slovnku arumuntiny a rumuntiny, zatm vyel pouze dlA-D) v kapitole Dodekalog11 (v p loze III) se vyjad uje jasn: Arumuni jsousvbytnm etnikem se svm vlastnm jazykem a histori a jakkolivzaleovn do tohoi onoho nroda na zklad jazykov p buznostii toho,na zem kterho sttu ij, je elov.

1.2 Pojmenovn

Termnem Vlai, Valai oznaovaly ve st edovku slovanska germnsk nrody sv romnsk sousedy. Jeho pvodn ir vznam zstaluchovn dodnes v polskm vrazu pro Itlii (Wochy).

Slovo Vlach (samotn nebo ve sloeninch) oznauje dnes balknskromnsk obyvatelstvo, tedy Arumuny, Meglenorumuny i Istrorumuny.Posledn dv jmenovan skupiny jej p evzali od slovanskch soused jako sv j

7 Relaiile Romniei cu comunitile romneti din Balcani, www.aromanian.net8 TermnuVlahii dvaj p ednost zastnci teze o totonosti Arumun s Rumuny9 Candroveanu,www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm10 Papahagi 190911 Un dodecalog al Aromnilor sau 12 adevruri incostentabile, istoricei actuale asupraAromnilori asupra limbii lor. IN: Caragiu Marioeanu 1997.

14


15/129

nzev. T Rumuni z Rumunska (hlavn z historickho Valaska zemmezi jinmi Karpaty a Dunajem) bvaj nkdy oznaovni jako Valai12.

Termn Arumun nle jen jednsti romnskho obyvatelstva na jihod Dunaje. Poprv se tento termn objevil v knize G. Weiganda Die Aromunen vydan v Lipsku v r. 189513.

Nkte tuto meninu oznauj rad ji jako Makedorumuni ( Macedo-romni), bez ohledu na to, zda ij v Makedonii, Epiru, Thesliinebo Bulharsku. Vyhnou se tm p padnmu omylu, e by si nezasvcenten mohl splst Aromuny s Armny.

U samotn slovo Arumun (rum.aromn, arum. Rman, Armn, zle

na konkrtnm dialektu) oznauje v arumuntin tot co slovo Rumun (romn)v rumuntin, tedy pvodn p slunka romanizovanho nroda, mana,na rozdl od tehdejch okolnch barbarskch nrod a kmen. Ani tentoarumunsk man nen dle zem pisn ur en, jako jsou Istrorumuni( man ijc na Istrii) nebo Makedorumuni ( man v Makedonii).(Schma vvoje termnu Romanusv jihovchodn Evrop viz p loha I.)

V ecku bvaj oznaovni jako Kucovlachov ( ), toto

slovo je podle nkterch pr p ejato z maarskho Kutya olh, rumunsk pes14, kde pr pvodn pejorativn oznaoval vechny Rumuny.Pravd podobn ji jde o vlastn eck termn, kdest Kuco- oznaujekulhav15. Termn Vlach ( ) bez bliho ur en oznauje v souasn etin horala, ovka; dolo k roz en vznamu z etnonyma na oznaenivotnho stylu typickho pro p slun etnikum.

K opanmu procesu dolo v albntin. Albnci krom mskho

termnu rmr (< ROMANUS) pouvaj pro Arumuny oznaen oban

12 Nap . v dialektuesk meniny v rumunskm Bantu jde o bn oznaen Rumun (zvlastnho vzkumu).13 Candroveanu,www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm14 In Treptow 2000 je uveden vrazkutia vlah, maarsk respondent uvedl jako sprvn vrazkutya olh.15 Capidan 2005.

15


16/129

[oban], kter pvodn znamenalo, stejn jako v rumuntin, past e, dnes m jen etnick vznam16.

Maartina dnes uv ve zmnnho termnu Kucovalai pouze pro Arumuny (zejmna pro Gramoteany a Pindeany). Fareroti jsouastooznaeni jako Arvanitovlachov.

Dal termn pro Arumuny je Cinca i (pouvn v Srbsku), podlevraznho fonetickho rysu - nemk en souhlsek. Slabiky v dkoromnskmdialektu palatalizovan [e, i] se v arumunskmasto vyslovuj tvrd, tedy[ce, ci].

Bulha i je oznauj Belivlasi (tj. Bl Vlai), pro odlien od Rumun

z Rumunska ( Karavlasi tj. ern Vlai)17. Barevn p vlastek symbolizovalv minulosti zem pisn umstn severu a jihu.

P slunci tohoto etnika se sami oznauj bu vznamov irm pojmem Arumun (viz ve), anebo konkrtn ji podle msta pvodu: Fareroti,Gramoteani, Kruevani apod.

1.3 Vznik a vvoj arumunskho etnika a jazyka

Kolem roku 2000 p .n.l. obvaj Balknsk poloostrov dva vznamnkmeny, zpadnst Ilyrov a karpato-dunajsko-balknsk prostor Thrkov.Bhem doby bronzov (1700 - 700 p .n.l.) se na severu z kmene Thrk vydluj Geto-Dkov s vlastnm jazykem, pravd podobn odlinm od vlastnthrtiny18. Ti, dle rozt peni na mnoho r znch kmen, obvali zem

mezi ekami Tisou a Dnstrem a na jihu ili i na zem dnenho Bulharska,a k poho Stara Planina (turecky Balkn, latinsky Haemus).

16 Caragiu Marioeanu a kol. 197717 Caragiu Marioeanu a kol. 197718 Rosetti 1986

16


17/129

Od 4. stolet p . n. l jsou Thrkov vytlaovni z jihu Makedonci, o dv st let pozd ji p ichzej dobvat zemi man. Pod mskm a pozd ji byzantskm vlivem ili obyvatel do 7. stolet n. l. V 5. a 6. stolet p ichzejdo niny podl dolnho toku Dunaje ve vlnch Slovan, vytlaujnebo asimiluj pvodn Thrky, take kdy na zem dnenho jinhoBulharska vniknou turkotatart njezdnci pod vedenm chna Asparuchaa vytvo v r. 681 samostatn stt, stane se tak ve spojen se slovanskmi,nikoli thrckmi kmeny. Thrck jazyk (pat c k satemov skupin indoevropskch jazyk ) zanikl, zachoval se jen v nkterch toponymech.

msk e se postupn rozi uje od ecka severovchodnm smrem

a na zem obvan Dky. V dunajsk nin mezi Starou Planinou (dnenBulharsko) a po jin Sedmihradsko (dnen Rumunsko) je ustavena provincieMoesie. Kdy pak msk csa Traianus dobyl a ovldl v r. 116 n.l. celouDcii, postupoval stejn jako v Hispnii, Galiii v ostatnch mskch provincich. ednm jazykem se stala spisovn latina, kter se pomrn rychleroz ila a jej zjednoduen podoba smen s prvky pvodnho jazyka(nazvan t dunajsk nebo balknsk latina19) se stala nejuvan jm

jazykem provincie. (Spisovn, kodifikovan forma latiny byla ustavenarelativn nedlouho p edtm, v letech cca 280 - 100 p .n.l.). Kdy v roce 271-2za csa e Aurelina man Dcii opustili a sthli se na jih, byla zde vulgrnlatina ji pevn zako enna. Obyvatelstvo ji i po odchodu man dle pouvalo. Z pvodnho dckho jazyka se dochovalo jen nkolik destek slova toponym.

Je t eba p ipomenout dv skutenosti, kter se tkaj procesu romanizace:

P ejmn msk kultury a jazyka nezaalo a neskonilo s mskounadvldou, ale trvalo od prvnch kontakt s mskou kulturou a

19 Avram, Sala 2001 (15)

17


18/129


19/129

Na severnm b ehu byla provincie Dacia, na jinm Moesia a na zpad Pannonia.

Jak ji bylo eeno, na zemch jin od Dunaje trvala msk nadvlda podstatn dle, uvd se, e p edkov Arumun byli, podobn jako obyvatelBantu24, vystaveni mskmu vlivu a 800 let25. Tato a ty nsobn delromanizace zanechala v jazyce stopy na rovni lexikln i morfologick (vizkap. 4).

st tohoto romanizovanho obyvatelstva se bhem stalet njezd koovnch kmen ze severovchodu vzdlila z pvodn oblasti mezi Dunajema bulharskmi Rodopy, v kter se mezitm usadily p choz (vtinou

slovansk) nrody, na jih a zpad.st je povaovna za autochtonnobyvatelstvo ve smyslu, e ij pobl mst, kde etnicky vznikli (to se tkarumunskch sdli v eckch horch Pindos a podle Th. Capidana i oblast jin Albnie26).

Zatmco tedy romanizovan obyvatel na severu od Dunaje postupn sestupovali z hor, kam se uchlili, usazovali se v nichstech zem a pomalu se msili se Slovany ji usazenmi v ninch, jejich romnt

p buzn na Istrii a v horch Pindos pokraovali v dosavadnm nomdskm pasteveckm zpsobu ivota. V jejich jazyce se p eruen kontakt s mate skou jazykovou komunitou p irozen odrazil.

Ze 6. stolet pochz nejstar znm protorumunsk vta Torna, torna,(fratre), respektive nejstar vta vulgrn latiny uvan v Thrcii. Poprv jizapsal jako Theofylactos Simokatts ve sv Historii z roku 630, p iem poznamenal, e vta byla vyslovena v mstnm jazyku27. Na

p elomu 8. a 9. stolet tuto p hodu zaznamenal znovu byzantsk kronik

24 Bant je zem na dnen rumunsko-srbsk hranici, zhruba mezi ekami Maru (Mure),Tisou a Dunajem k soutsce elezn vrata.25 Saramandu 200526 Sala 198927 Saramandu 2005

19


20/129

Theofans Homologts, zvan Confessor 28, kter dodal ono fratre. Uvd ji jako p hodu z nonho pochodu byzantsk armdy proti Avar m roku 587,kdy se jednomu vojkovi uvolnil nklad p ivzan mezkovi na zdech a druh,kter si toho viml, ho chtl upozornit a zavolal na n j v mate skm jazyce onoTorna, torna, fratre, jene dotyn ho neslyel. Zato ho uslyeli ostatnvojci, kte si to potm patn vyloili, zaali utkat a k iet Torna, torna.To uslyeli Ava i a v domnn, e jsou p epadeni, tak se dali na tk. Takenevinn protorumunsk vta zpsobila prk dvou vojsk. Nicmn z tohotosvdectv vyplv, e mate skm jazykemsti vojk byzantsk armdyv 6. stolet byla protorumuntina.

Z obdob kolem roku 850 jsou poprv zmnni Vlai; jaksi mnichz hory Athos zapsal, e kolem Solun ij Vlahorinhini a Saguditi(Vlachov a Slovani)29. T z 9. stolet pochz zprva od Moiseho z Chorenuo neznm zemi Balac (=Vlachia), ale tento Armn ml z ejm na mysliRumunsko (tj. tehdej Rumunsko bulharsk carstv), protoe mluv o severnstran Dunaje.

V 10. stolet vznikly prvn arumunsk sttn tvary, Velk Vlachie

(Megalivlachia) v Theslii a Mal Vlachie30

v Akarnanii a Etolii (ob v souasnm severnm ecku) a je poprv zaznamenn vlastn termn pochzejc z ROMANUS. V ranm st edovku se ovem jako Romania oznaovalo Bulharsko a Rmai si zase kali Byzantinci, v obou p padech pojmenovn odkazuje na p buznost s tehdy u neexistujc mskou .

A do 11. stolet nerozliovali auto i zprv mezi Dkorumunya Arumuny, oznaovali je jednodue jako balknsk Vlachy. Co se tk zprv

p mo o arumunsk vtvi, zaznamenal poprv v 11. stolet byzantsk kronik Kedrenos, e v roce 976 zavradili Vlai Davida, bratra bulharskho cara

28 Cvasni Ctnescu 1996, Saramandu 2005.29 cel odstavec Saramandu 2005.30 Vlachia Mare, Vlachia Mic. Cndroveanu 1995.

20


21/129

Samuila. Ke zloinu mlo dojt v Krsnch Dubech (mezi Prespanskm jezerem a Kastori v dnenm severovchodnm ecku)31.

Mezi nep m stopy po Arumunech pat toponyma; v kroniceKekaumna je zmnno sdlo v Rodopech neboli KimbaLongos, tedy po etn CAMPUS LONGUS.

Ve 12. a 13. stolet existovaly na zem dnenho severnho eckaarumunsk sttn tvary. Ve stolet 15. zaznamenal eck kronik LaonikChalkokondias, v kterch provincich Arumuni ij (Akarnie, Etolie, Theslie,Epirus, Makedonie, Thrcie, v horskch oblastech Rodop a Balknu)32.

Ve st edovku je arumunsk usdlen zaznamenno ve dvou hlavnch

oblastech: v Theslii v horch Pindos a na hranici Albnie a ecka kolem horyGramos.

Tureck vlda na Balkn znamenala pro Arumuny relativn svobodnobdob. Turky toti nijak zvl nezajmalo nboenstv nebo jazyk, pokuddobyt nrody platily dan a nesnaily se o odpor. Arumuni si udrovalis novmi pny relativn dobr vztahy ji od potk tureck expanze;v 15. stolet umonili pr chod sultnovi Amuradovi II., za co se jim dostalo

ady vhod. Nap . z tureckch dan platili jen peke, tedy platbu ur enousultnov matce, v samotnm Turecku se tili obchodnm privilegim.Respektovna byla i arumunsk instituce armatol (druh k esanskm bej) itzv. au iatic /celnicat , tj. rada starch33. A to ve a do chvle, kdy na tr nusedl Ali Paa star (ve 2. polovin 18. stolet)34.

31 Coteanu 1969, Cvasni 1996.32 Sala 198933 Oba arumunsk termny oznauj tut zvykovou instituci; termnau iatic je odvozenz arum. slovaau lu, tj. starina,celnicat ze slovanskho elnik , tj. nelnk. Papanace 1995.34 Hciu 2003.

21


22/129

Arumuni coby pravoslavn k esan pod eckm vlivem (s eckmritem) pouvali vtinou etinu jako liturgick jazyk, by v nkterchobdobch a regionech byla pouvna i arumuntina (viz Liturgi , v kap. 3).

Od 18. stoletel Arumuni eckm asimilanm tlak m. eck crkevtoti p ejala pod svou sprvu p es 100 arumunskch kol a nastalosystematick po eovn (slova eckho mision e Kosmy Aitola: je t ebamluvit jazykem na crkve), p estoe p slun regiony pat ily k osmansk i a oficiln se tedy jednalo o tureck obany35. Ke konci 18. stoletse Arumuni sthuj od hory Gramos k severovchodu.

Jihoalbnsk msto Moskopole (alb. Voscopoj) bylo v 18.-19. stoletkulturnm, nboenskm a vzdlvacm centrem Arumun. Vedle sdlametropolity zde existovala i arumunsk vy kola, tzv. Academie nou, pravd podobn podobn tehdejm eckm akademim. Jedna historick zprvaobsahuje zmnku o knize zde vytitn ji v roce 1744, ta pravd podobn nebyla jedinou. Bohuel byla Moskopole dvakrt dobvna, nejd ve janinskm Alim Paou starm (1769) a podruh definitivn zniena AlimPaou mladm (1788)36. Nsledovala vlna emigrace moskopolskchArumun, poetn kupeck rodiny se odsthovaly do Rakouska, Uherska iPodunajskch knectv, podle Papanaceho (1995) se imigrace tchto rodin projevila v ekonomickm vzr stu p slunch zem. P esuny se odrazilyv rozloen moskopolskho n e: v severnm ecku, v jin Albniii ve st edomakedonskm Kruevu.Jin msto, Aminciu ( ecky Metsovo), bylo povaovno za druh mstoArumun, p estoe v 18.-19. stolet v ecku existuj siln tendence po etit

vechny meniny37. Existovala zde star arumunsk kola ne v Moskopoli,kde se vyuovalo matematice, zkladnm naukm, filozofii a eckmu jazyku

35 Aromni, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume36 Cndroveanu 1995, Saramandu 94, aj. Krom Cndroveana, kter uvd r. 1789, vechnyzdroje uvd j jako rok znien Moskopole 1788.37 Papahagi 1909

22


23/129

a literatu e. Podle vzdlanc Ucuty i Daniila bylo tehdy povaovnoza samoz ejm, e k vzdlvn arumunskch dt slou jejich mate sk jazyk,eventuln rumuntina38, cituji: Pouze pomoc mate skho jazyka se d timohou lehce u it a pokro it v krtkosti v rumuntin .39

Na zem dnen Republiky Makedonie p ili Arumuni v druh polovin 18. a na zatku 19. stolet,st se jich usadila v Bitolji a v okola v Kruevu, to bylo tehdy tm ryze arumunsk msto40.

V 19. stolet ij emigrovan skupiny Arumun v Rumunskui ve velkch mstech rakouskho csa stv (a pozd ji Rakouska-Uherska),ve Vdni, Bud a Peti, kde obvykle navtvuj tamn rumunsk koly.V nrodn-kulturnm obrozeneckm hnut pat asto k bojovnk m za prvarumunskho nroda41. Je zdrazovn spolen latinsk pvod (siln vlivSedmihradsk koly) a poprv se vzdlanci pokou kodifikovat arumuntinuvytvo enm spolenho rumunskho jazyka spojenm dkorumunskhoa arumunskho dialektu (Roja 1809, viz kap. 5).

V 19. stolet se v cel Evrop objevuj poadavky mench nrod na sebeur en, u Arumun se toto etnick sebeuvdomovn vrazn ji objevujeod 60. let 19. stolet, kdy nov vznikl rumunsk stt podporuje rumunskoumeninu. Dky aktivit Arumun ijcch v Bukureti jsou zakldny rumunskkoly (zkladn i st edn) v Makedonii, v oblasti Pindos, v Epiru i v Albnii.Rumuntina byla nap . v Makedonii i liturgickm jazykem.

Potkem sedmdestch let 19. stolet sl i u arumunskho etnikamylenka nrodnho obrozen; zem, kde ij, pat stle pod vldu osmansk e. Ldrem prorumunskho hnut v ecku na p elomu 19. a 20. stolet je profesor a inspektor Apostol Mrgrit42. Existovaly zde sice arumunsk koly,

38 Papahagi 190939 Papahagi 1909. Na potku 20. stolet se zdrazovala rumunsk identita Arumun, bylivnmni a oznaovni jako jin Rumuni.40 atava 1994.41 Do zatku 20. stolet se Rumuni a Arumuni povaovali za jedin etnikum.42 Aromni, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume

23


24/129

ale vinou geografickho profilu (patnho spojen alenitosti ternu) jejich poet nebyl dostaujc.

To, e Turecko umoovalo Arumunm relativn svobodn t, byloz ejm jednm z faktor , pro ecko obvinilo Rumunsko ze spojenectvs Tureckem. P mo historickm vsmchem bylo, kdy si ecko po rusko--tureck vlce (1877 - 1878) zabralost Theslie (obvan Arumuny), p estoe na rozdl od Rumunska ekov proti Turecku v bec nebojovali!Theslt Arumuni lobbuj na Berlnskm kongresu za to, aby Thesliezstala tureck, tedy aby i nadle zstali v jednom stt s ostatnmi Arumunyz Epiru a Makedonie43. Tureckou Theslii se poda ilo uchovat do roku 1912.

Proti osamostatovn Arumun se stav ekov i Makedonci, p estov roce 1878 Porta p islbila Arumunm ochranu. Respektive Rumunm, nebo tito dali o ochranu soukmenovc v Makedonii. Zvltn vnos, v nm p iznv Arumunm v Makedonii a Epiru stejn prva jako ostatnmmeninm, vydal ale teprve sultn Abdul Hamid v 190544.

Bhem 1. svtov vlky se pokusili Italov okupujc severn eckozaloit samosprvn arumunsk stt45, s nucenm stupem italskch vojsk

z oblasti Pindu vak byl pln oputn. Po roce 1918 dolo k definitivnmurozbit tureck e na Balkn i rakousko-uherskho csa stv a ve st edna jihovchodn Evropa vznik ada malch nrodnch stt, co v oblasti, jako je Balknsk poloostrov, kde ije mnostv nrodnostnch skupin, znamentrval napt a latentn spory46. Zatmco kolem roku 1910 tvo ili p sluncietnik bez vlastnho sttu kolem 25 % obyvatelstva Evropy, o dvacet let pozd jizstala bez vlastnho sttu 4 %47.

43 Aromni, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume44 Treptow 2000, atava 1994.45 atava 1994.46 Republika Makedonie je stt s nejvtm podlem nrodnostnch menin v Evrop (35 %), iostatn nstupnick stty Jugoslvie uvd j vysok procento nrodnostnch menin. atava1994.47 atava 1994.

24


25/129

Po osvobozen Bulharska z tureck nadvldy (1913) nastala i zde (jakoostatn ve vech osvobozench zemch) siln asimilace (zde bulharizace)menin.st Arumun se vysthovala do Kadrilateru (jin Dobrudi), jin, pro et, do severnho ecka. Do Kadrilateru m ili Arumuni ze vechosvobozench zem, odsthovalo se tam (nebo bylo vysthovno) cca 30 000 40 000 osob. Pot, co zem jin Dobrude p ipadlo po r. 1940 Bulharsku, byli p esunuti dle k severu, do okol Konstance (dodnes je zde centrumArumun v Rumunsku). Poprv se objevuje nzor, e Arumuni jsou zvltnetnikum48, souasn dochz k rozpadu tradinch struktur a Arumuniodchzej t do velkch mst. P estoe ve Versaillesk smlouv byla

zakotvena ustanoven na ochranu menin, asimilan tlaky jsou zjevn po celoudruhou polovinu 20. stolet.

Vtina arumunskho obyvatelstva pat ila donedvna (do 20. stolet)ke koovnm a polokoovnm populacm praktikujc tradin zpsob obivy: pastevectv. Dky pravidelnm p esunm se stdy v horskch oblastech(tzv. fenomn transhumance) byly udrovny kontakty mezi jednotlivmiskupinami Arumun. Dle se nkte Arumuni (hlavn Moskopoleani) ivili

obchodem, co je tak svm zpsobem druh koovnho ivota, jak vidmena starch fotografich v p loze I.

Tradin zpsob ivota musel skonit pot, co na potku 20. stolet bylo zem rozdleno mezi vznikl nezvisl stty,m bylo Arumunmznemonno pokraovat v p esunech po staletch trasch. Pastevectv dlefungovalo v omezen m e, ale velk st Arumun si musela najt novzpsob existence, masov se odsthovali do vs a mst49.

Mezi vlkami existovaly v Makedonii koly ve vcero jazycch.Konkurence mezi nimi byla a takov, e se rodie rozhodovali i na zklad

48 Candroveanu,www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm49 Neiescu 1997

25


26/129

hmotnch nabdek jednotlivch kol nap . zapsali dt tam, kde dostalozdarma obleen apod. (Platilo v Gopei a Moloviti.)50

V roce 1944, kdy se v Rumunsku chopili moci komunist, byly

rumunsk koly mimo vlastn stt uzav eny (dekretem rumunsk stalinistick politiky Any Paukertov) a Rumunsko p eruilo veker kontaktys rumunskmi i arumunskmi komunitami v zahrani51. Po vlce dolona Balkn k prav hranic a p esunm menin, co mlo zmenit nrodnostnnapt.

V povlenm obdob ztratili Arumuni prvo nazvat se oficiln Arumuny a byla jim vnucena nrodnost p slunho sttu. Vzdlvacm

jazykem zstal nrodn jazyk vtinovho obyvatelstva. Tato postupnasimilace spojen s novmi ivotnmi podmnkami (ztrta tradinho zpsobuivota apod.) vedla ke snen potu populace a ke ztrt etnickho povdom,kter se uchovala jen v oblastech s kompaktn jm osdlenm. Pro zajmavost:v Albnii pokraovali Arumuni v pastevectv i v dobch nrodnch podnik stali se sttnmi past i s modernizovanm vybavenm (kaminy)52.

V obdob eckho vojenskho reimu 1967-1974 hrozilo za uit

arumuntiny i vzen.Arumunsky v edestch letech 20. stol. hovo ilo cca 300 000

600 000 obyvatel Balknskho poloostrova53 (uvdn poet p slunk etnikase v r znch pramenech li), a to zejmna na zem ecka, Albnie,Bulharska, jugoslvsk Makedonie a Kosova. Poet Arumun vak trvalekles54 .

Po roce 1990 zaala rumunsk vlda deklarovat jednotu rumunskho

nroda v Rumunsku i vn hranic. Do rumunskho nroda ijcho v zahranizalenila krom Rumun v Moldavsku, Maarsku atd. i Arumuny. Tito jsou

50 Neiescu 199751 Candroveanu,www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm, Aromni,ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume52 Neiescu 199753 Caragiu Marioeanu 1977 aj.

26


27/129

oznaovni jako jin vtev rumunskho nroda a jazyka (ramura sudic a poporului romn i a limbii romne - D. V. Ionescu)55 . Rumunsk vlda podporuje kulturn instituce, mstn tisk, poskytuje stipendia, ale nerozliuje

mezi Rumuny v zahrani a Arumuny. Ionescu uvd 300 000 600 000Rumun ijcch v kadm z nsledujcch stt: Makedonie a bvalJugoslvie, Bulharsko, Albnie, ecko56. Poet Arumun ijcch v Rumunskuse uvd 50 000 70 000 osob.

Jak uvd L. atava (1994), ve st edn a jihovchodn Evrop dnes ij jen dv vrazn autochtonn etnika bez vlastnho sttu: Luit Srbova Arumuni.

Arumuni sami dnes zakldaj kulturn-nrodnostn spolky, umouje-lito situace p slunho sttu a pokud to sami ct jako pot ebn,nap . makedonsk spolek Unia ti cultur -a Armnjlor dit Machidunii ja a a o ja. Spolky existuj i v cizin (USA, Nmecko,), odkud je ze strany tamnch arumunskch diaspor podporovnaarumunsk literatura a tradice.

24. 7. 1997 p ijala Rada Evropy usnesen, e Arumuni jsou jazykov

a kulturn menina57

. Vldy p slunch stt mus tedy Arumuny respektovata jsou zavzni umonit jim vzdln v arumuntin.

1.4 Situace dnes a mon budoucnost v jednotlivch sttech 58

1.4.1 Republika Makedonie

Ve dvactm stolet jsou makedont Arumuni vnmni jako etnick, ne

kulturn skupina, teprve po spoleenskch zmnch na konci 20. stolet znovu

54 Saramandu 2005 aj.55 Rela iile Romniei cu comunit ile romne ti din Balcani, www.aromanian.net56 Rela iile Romniei cu comunit ile romne ti din Balcani, www.aromanian.net, stejn iSaramandu 200557 Aromni, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume58 sla, data a daje viz atava 1994, nen-li uvedeno jinak.

27
http://www.romanii.ro/NewSite/Albania.htmhttp://www.romanii.ro/NewSite/Albania.htmhttp://www.romanii.ro/NewSite/Albania.htmhttp://www.romanii.ro/NewSite/Albania.htm


28/129

vznikaj arumunsk kulturn sdruen, nap . Unia ti cultur -a Armnjlordit Machidunii ja a a o ja, neboComunana Vlasite Bracha Manachia v Bitolji.

Skuten poet Arumun je kolem 20 000, oficiln se k arumunsknrodnosti hls p es 8 000 osob. (8 467 osob uvd atava, 8 601 Friedman,k potm viz tabulku v p loze III). Paradoxn zde maj Arumuni nejvce p iznanch prv, by jich v Republice Makedonii ije ze vech balknskchstt nejmn. Tato nep li stabiln bval jugoslvsk republika m totinejvt poet nrodnostnch menin (35 %) v Evrop a tedy i p stup k nim semus nutn liit od sousednch nrodnch stt.

Postaven Arumun v Republice Makedonii je lep ne v ostatnchzemch, p estoe tvo nejmen stavn uznvanou meninu. V makedonskm parlamentu maj sv zstupce a v stav je zakotveno jejich prvo na uchovnetnick, jazykov, nboensk a kulturn identity a prvo na vzdlnv mate skm jazyce59. (Arumuntina pat v Republice Makedonii mezi estnejroz en jch jazyk 60.)

Jako nrodn svtek slav makedont Arumuni vro uznn svvlastn identity (miltu) Osmanskou 9./ 22.5.1905. (prvn datum je podle julinskho kalend e, druh podle gregorinskho).

V oblastech s arumunskou vtinou je znovu zavedeno zkladn kolstvv arumuntin a je posilovno etnick sebeuvdomovn.

1.4.2 eckoV severn sti ecka ije nejvt st Arumun. eck legislativa

donedvna nep ipoutla existenci jinho ne eckho etnika na svm zem,take Arumuni jako nrodnostn menina oficiln neexistovali, byli

59 Aromni, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume

28


29/129


30/129

se tk jazykovch prv, je situace Arumun tristn, i kdy se obas objevsbrky folklrnho typu. Souasn prezident Karolos Papoulias (smsten arumunskho pvodu) nechv arumunskou otzku sp stranou.

Existuj arumunsk spolenosti, nap . Folklrn spolek Vlach ve Veri s knihovnou specializovanou na arumunskou problematiku, zaloen v r. 1981, p ejmenovan pozd ji na Arumunsk spolek ve Veri(Sutsata Armnjlordi Veria). DleSpole nost pro arumunsk jazyk a kulturu v Athnch.

1.4.3 Albnie

Arumunsk populace je v Albnii vnmna jako romanizovan skupina

stejnho etnickho pvodu (thrckho) jako Albnci a tvo nejvt albnskoumeninu. Albnt Arumuni ili v historii ve dvou diasporch: v moskopolsk,kter tvo ila obchodn elitu a spoluvytv ela vrstvu zemsk buroazie,a v muzeask (Muezakov67), kter vtinou pracovala na latifundich protureckch Albnc68. Dnes u jsou siln albanizovni. Sdl vtinou v jinsti zem ve vce komunitch.

Albnsk oficiln prameny uvd 15 000 Arumun (1981), ale poet

pvodem arumunskho obyvatelstva bude mnohonsobn vy, na 100 000 200 000 je odhaduje Wikipedia69. Jsou pravoslavn asten muslimov.Mnoz do edestch let 20. stolet koovali.

Postaven Arumun je v albnsk stav je zakotveno jako postavenkulturn meniny aasto jsou zahrnovni (jako pravoslavn) mezi albnsk eky. Ve mst Divjaka existuje rumunsko-arumunsk kolka a kola pro 60dt a v Kor e arumunsk pravoslavn crkev70 s arumunskou liturgi a byla

zde v devadestch letech 20. stolet zaloen eck kola termnu je t eba

66 Friedman, VMM, www.farsarotul.org67 rum. obvykle Muzachiar , ale objevuje se i v jinch formch68 Papanace 199569 Aromni, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume70 Aromni, ro.wikipedia.org/wiki/Aroman#Nume

30


31/129

rozumt sp jako arumunsk, nebo vtina tzv. albnskch ek jsouArumuni nebo bilingvn71.

Zejmna na venkov je dosud siln zako enno zvykov prvo, vekerrozhodovn pat mum a starm.

1.4.4 Bulharsko

Bval polonomdsk pasteveck populace ij v horskch oblastech(Pirin, jihozpadn Rodopy), dnes jsou ji vtinou usazeni. Siln podlhajasimilaci a bvaj smovni s Karakaany, co je mal etnikum kulturn velmi blzk Arumunm (t bval polokoovn pastevci), Karakaan ale mluv

ecky. Poet bulharskch Arumun a Rumun (Bulharsko je nerozliuje) jeuvdn 40 000 osob (rok 1971).

1.4.5 Rumunsko

Arumuni se po 1. svtov vlce vysthovali (z ecka, Bulharska)nebo byli p esunuti (z Makedonie) do jin Dobrude; po p ipadnut tohotozem Bulharsku byli dle p esthovni do okol msta Konstance (Constana)

(kolem 40 000 osob). Udruj si etnick povdom i arumunsk dialekt. I dalgenerace siasto vybraly partnery arumunskho pvodu, dokonce si dleudrovali odstup od ostatnch arumunskch skupin: Fareroti se obvykle beroumezi sebou (bez ohledu, zda jde o Fareroty z ecka nebo z Albnie),a Pindeani, Moloviani a Muezakov, kterch neije v Dobrudi tolik, zasemezi sebou72.

Arumuntinu se dti u v rodinch. Smen vesnice bvaj biligvn,

i tamn Rumuni v nich pouvaj arumuntinu. Ta nejen e si (zatm) uchovaladialektln rysy p inesen z pvodn lokality, ale jazykov vzkum dokzal

71 www.farsarotul.org. Dle se o t dch, kde se vyuuje arumunsky, zmiuje Friedman, VMM.Staeno zwww.farsarotul.org, 4.4.2006. Tyto t dy zaloeny v r. 1998 jsou v Kor e a v Tiran.72 Saramandu, N.:Structura aromnei actuale. Graiurile din Dobrogea. 2005. Dle uvdno jako Saramandu: Dobrogea 2005.

31
http://www.farsarotul.org/http://www.farserotu.org/http://www.farserotu.org/http://www.farsarotul.org/


32/129


33/129

2. Arumuntina - jazyk nebo dialekt?

Je arumuntina samostatnm jazykem nebo jednm z rumunskchdialekt? st lingvist ji od druh poloviny 20. stolet povauje za samostatn jazyk; podobn jako nap . katalntina i provensltina je i arumuntinaoznaovna termnem jazyk beze sttu.

Kdy ale jeden jazyk p estv bt jazykem A a stv se jazykem B? Jetk jednoznan stanovit, jak zmny mus v jazyce nastat.

Podle A. Rosettiho a dalch je k tomu, aby kd byl povaovn za jazyka ne za n e, dleit, aby byl izolovn od pvodnho jazyka. Nen dleit,zda jazyky maj stejn pvod a zda si jsou podobn76. Izolovanost arumuntinyod dkorumuntiny trv p es 1000 let.

Th. Capidan klade draz na 4 dialektologick rozdly meziarumuntinou a dkorumuntinou, konkrtn na rotacismus [n] > [r], odlinouvslovnost hlskovch alternac [k, g] nsledovanou [e, i], palatalizaci labila na tempo promluvy77.

Jin lingvist a dialektologov (zejmna rumunt) zdrazuj naopak

vzjemnou podobnost a srozumitelnost arumuntiny s rumuntinou, vnmajtedy ve vyjmenovan jazyky jako 2 ze 4 dialekt rumuntiny. Tedy rozliujdialekt dkoromnsk (vlastn rumuntina), arumunsk nebolimakedorumunsk, meglenorumunsk a istrorumunsk (strukturln dlenrumutiny viz kap.4.2).

Zvltn kapitolu tvo nkte et vzkumnci, kte zdrazujodlinosti arumuntiny od rumuntiny; podle jejich teorie vznikla arumuntina

nezvisle na dkorumuntin jako jazyk romanizovanch ek , jde tedyo romnsk jazyk se eckm substrtem78.

76 Rosetti IN Felix a kol., 196377 Coteanu 1969.78 Sala 1989.

33


34/129

Arumuntina je jazykem /dialektem, jeho gramatika je velmi podobndkorumunsk. Rozdly mezi nimi jsou z ejm hlavn na fonetick strncea ve slovn zsob, kde z dvod odlinho vvojest arumunskho lexika byla p ejat z jinch jazyk , ne je tomu v dkorumuntin79. Dalst lexikase v arumuntin uchovala, kdeto v dkorumuntin byla nahrazena,nebo naopak vymizela z arumuntiny a uchovala se v dkorumuntin. (Vceo odlinostech v kap. 4.4)

V arumuntin se dle rozliuj n e (subdialekty /dialekty, zlena pojet lingvisty) nestejn velikosti: jako nejdleit j jsou uvdny n efarerotsk, gramotensk, moskopolsk a pindosk. Vlivem historicko-

politickch okolnost nedolo k vytvo en spisovn, kodifikovan varianty,akoliv arumunsky psan literatura je znma ji od 18. stolet80. Tedy jazykkad skupiny mluvch m sv regionln zvltnosti. To komplikuje popisarumuntiny v druhsti prce, uveden formy zachycuj bu jejnejroz en j rysy, nebo vce dialektologicky rozr znnch tvar . K rysm jednotlivch dialektm vce v kapitole 4.5.

2.1 Vznik arumuntiny

Strun eeno, vznik kadho jazyka meme rozdlit doty okruh vyjd ench jednoduchmi otzkami: kdy, kde, jak a pro?

Co se tk datace oddlen arumuntiny od dkorumuntiny, obdobkols mezi 5. 10. stoletm n. l.; dlouho trvalo i samo p echodn obdob, kdy

se dialekt pomalu stval samostatnm, uvd se zhruba dv stalet. Jazykovdcise shoduj, e nejpozd ji v 10. stolet byly oba dialekty, dkoromnska arumunsk, od sebe ji oddleny. Zdrazuj fakt, e arumuntina nep ejala

79 Vce rozdl na lexikln a fonetick rovin ne na morfologick a syntaktick je spe rysdvou dialekt ne dvou samostatnch jazyk .80 Rosetti IN Felix a kol., 1963

34


35/129

dn maarsk prvky, to znamen, e v dob pronikn maarskch kmen na zem osdlen romnskm obyvatelstvem nebyli ji Arumuni v p mmkontaktu s Dkorumuny. Argument ponkud mrn podobn absencemaarism ve valaskm n e vypovd snad o tom, e mluv valaskhoa bantskho n e nebyli v p mm kontaktu?

Tm jednoznan je dnes p ijmn i fakt, e arumuntina vniklana zemch jin od Dunaje. P esn j lokalizace jejho vzniku vyplvz tehdejho osdlen Balknskho poloostrova:st Arumun ije pobl mst,kde etnicky vznikli (Pindos v severnmm ecku, mon i usdlen v jinAlbnii81). Velk st arumunskho obyvatelstva se pravd podobn bhem

stalet p esunula z zem bval Moesie (mezi Dunajem a bulharskmiRodopy) na jih,m p ekroila tzv. Jirekovu linii do eck zny. TermnJirekova linie oznauje hranici mezi dominantnm eckm a dominantnm mskm kulturnm vlivem na Balknskm poloostrov v dob msknadvldy; arumuntina tedy jako romnsk jazyk vznikla v msk (severn)sti, odkud se pod vlivem historickch okolnost jej mluv p esthovalido jin, eck zny. Zmnn p esun souvis s historickm fenomnem

transhumance neboli s pravidelnmi p esuny p slunk past skch kultur(viz kap. 1.3).

K otzce, jak k tomu dolo, existuje vce teori popisujcch oddlentchto 4 rumunskch dialekt od protorumuntiny. (Z diachronnho hlediskanen o dialektech sporu, nejednoznan je jejich souasn statut jazyk /dialekt).

Podle vsledk jazykovho bdn A. Rosettiho82 se z protorumunskho jazyka (PR) nejprve oddlila arumuntina (AR), tj. jazyk

pastevc koujcch po zem dnenho ecka. Z tto se pozd ji vydlilameglenorumuntina (MR), ale protoe nemla podmnky k nezvislmu vvoji,zstala dialektem arumuntiny. Zhruba v te dob, kdy vznikalo

81 Sala 198982 Rosetti IN Felix a kol., 1963

35


36/129

meglenorumunsk n e, se od dkorumuntiny (DR) oddlila istrorumuntina(IR), jazyk pastevc na Istrii, kter se dsledkem izolace stal tak samostatnmromnskm jazykem /dialektem rumuntiny83:

A.Rosetti:PR: AR MR

DR IR

Stejn tak A. Philippide povauje arumuntinu a meglenorumuntinuza jednu jazykovou skupinu, dkorumuntinu a istrorumuntinu za druhou:

PR DR + IR

AR + MR

O. Densusianu zase pokld meglenoromuntinu sp znn js dkorumuntinou:

PR DR + MR AR + IR

Podle jinch lingvist nen pravd podobn, e nejprve vznikly dv skupiny, a teprve ty se dle rozdlily, zastncem tohoto nzoru je Th. Capidan, podle n j se oddlily vechnyty i dialekty z protorumuntiny nezvisle jedenna druhm84:

PR DR AR MR

IR

83 O problematice stanoven hranice jazyk dialekt viz kap. 1.3.84 Vechny nzory viz Coteanu 1969

36


37/129

Odpov na posledn otzku Pro? p mo vyplv z otzky Jak?.K p eruen kontaktu a tedy k oddlen arumuntiny od dkorumuntiny dolo po p chodu slovanskho obyvatelstva a po jeho usazen v Podunajsk nin.P ed nimi se sthlo romanizovan obyvatelstvo do hornatch oblast na sever( DR), jih ( AR + MR) a vchod ( IR).

2.2 Sociolingvistick status arumuntiny

Arumuntina m ni sociolinvistick status ve vech zemch, kde je

pouvna. V Rumunsku je obecn povaovna za jeden z rumunskch dialekt (vce v kapitole 1.3). Postaven Arumun (a jejich jazyka) v Rumunsku bych p irovnala nejsp k postaven Slovk a sloventiny veskch zemch v dob p edchzejc slovenskmu nrodnmu obrozen, kdy spisovnm jazykemSlovk byla etina Bible kralick a sloventina byla vnmna jako jejvchodn dialekt. Arumuni jsou v Rumunsku obecn vnmni jako Rumunize zahrani, kte se nenauili dob e rumunsky (tj. neovldaj spisovnou

rumuntinu).P esto nen postaven arumuntiny vude stejn: v Republice Makedonii

v oblastech s kompaktn arumunskou meninou je arumuntina jazykemzkladnho vzdlvn, existuje arumunsk tisk; naproti tomu eck politika sek etnickm meninm stav odmtav, teoreticky jim poskytuje vechna prva,ale prakticky se s uskuteovnm meninov politiky moc nezabv.Arumuntina je pouvna vcemn jen v domcm prost ed. (Vce v kapitole

1.4)

37


38/129

2.3 Arumunsk skupiny a n e2.3.1 Fareroti

Fareroti donedvna (do konce 20. stolet) byli vtinou typit past i,kte praktikovali koovn a polokoovn zpsob zpsob ivota85. Velk st jich ije v Albnii, kde tvo p evahu arumunsk meniny. Dky svmutradinmu koovnmu zpsobu ivota jsou Fareroti roz eni i v ecku,mnoz z nich se usadili i v bvalch zimovitch (v mstech, kde s ovcemi p ekvali zimu), tj. u Jnskho i u Egejskho mo e. ekov je nazvajArvanitovlachov, tj. Arumuni z Albnie86, oni sami si kaj R mni.

Farerotsk n e se nejvce li od ostatnch arumunskch. Jeroz eno v Albnii a ecku. Etnonymum souvis s eckm mstem Farsala(ar. Fraari, alb. Frash) v Theslii, kde dodnes ije arumunsk komunita. JakoFareroti se oznauj Arumuni, kte odtamtud pochzej a dnes ij zejmnav okol albnskho msta Kor (Korcea), na severn stran hory Vermion( eck Makedonie) a v Nikopoli (Republika Makedonie). Toto pojmenovn se

ale roz ilo i na vechny ostatn Arumuny, kte sami sebe oznauj R mni(na rozdl od ostatnch Arumun, kte se oznauj jako Armni.

2.3.2 Gramoteani

Nazvaj se podle severo eckho msta Gramote, dleitho sdlav 17.-18. stolet (40 000 obyvatel), znienho na zatku 19. stolet Alim Paouz Tepelen. Spolu s Gramote byla zniena i dleit msta Niculia a Linotopi.

Dnes Gramoteani sdl v eck Makedonii (mj. v Soluni), v RepubliceMakedonii (v Kruevu, v Bitolji) a v jinm Bulharsku (kolem poho Rila,Rodopy a Pirin). Do poloviny 20. stolet jichst praktikovala polokoovnzpsob ivota.

85 Termn polokoovn znamen, e se vraceli na zimu a lto do stejnch mst.86 Saramandu 2005

38


39/129

2.3.3 Moskopoleani

Moskopoleani jsou nejmen zety hlavnch skupin. Pojmenovn pochz od msta Moskopole (Albnie), kter bylo v 16. a 18. stoletekonomickm a kulturnm centrem Arumun a s 50 000 obyvateli a 27 kostely pr nejvtm mstem jin sti Balknskho poloostrova Existovala zdei vysok kola, jedin v cel osmansk i, a tiskrna. Moskopole byla znienTurky ve t ech njezdech v druh polovin 18. stolet87.

Moskopoleani ij v Albnii, v sousedstv znien Moskopole a takna hranici s Republikou Makedonie na b ehu Ochridskho jezera. Jin skupina

Moskopolean zaloila po odchodu z Moskopole znm makedonsk mstoKruevo. Jsou jedin mezi Arumuny, kte nevedli koovn zpsob ivota.

2.3.4 Pindeani

Pindeani jsou nejpoetn j z Arumun. ij v ecku, kde tvo kompaktn osdlen hor Pindos, odtud pochz jejich pojmenovn. Oni samise vak nazvaj konkrtn ji podle msta pvodu: Minani z Aminciu,

Syrmyati z Samariny, atd. Nkolik jich t ije v zpadn hornatsti eckMakedonie.

Pindeani jsou vtinou usedl, jenst z nich praktikovala do prvn poloviny 20. stolet polokoovn pastevectv podobn jako Gramoteania Fareroti. Msto Aminciu dokazuje stabiln osdlen od svho zaloenv 8. stolet.

O jejich osdlen se zmiuj u byzantt kronik i v 10. stolet

a v 11. stolet popsal jejich polokoovn zpsob ivota kronik Kekaumnos,ten se t zmnil o jinch Vlach usazench v nin, co poukazujena nkdej paraleln existenci arumunskch past i zemdlc88.

87 cel odstavec Saramandu 2004.88 cel podkapitola Saramandu 2004

39


40/129


41/129

rumunsk dialekt, siln slavizovan (krom vlastnho pojmenovnVla,mn.. Vla p ejal ze slovanskch jazyk dokonce i systm vid vyjad ovan pomoc sufix93); nkter jeho rysy jsou bli severodunajsk rumuntin.

Z etnickho hlediska se Meglenorumuni vnmaj stejn jako ostatnromnsk jihodunajsk obyvatelstvo, nepovauj se za zvltn meninu.Historicky jsou nkdy vysvtlovni jako romanizovan kmen Peenh94, kte byli kolonizovni a nkdy na p elomu 11./12. stolet usazeniv eckomakedonskm regionu Meglen. Ten d ve pat il k tureck i a znanst Meglenorumun p ijala islm. To se odrazilo na jejich osudu ve t ictchletech 20. stolet, kdy si ecko s Tureckem zaaly vzjemn vymovat

meniny islamizovan Meglenorumuni byli vysthovni coby Turci.stze zbylch se odsthovala do rumunsk Dobrude (lokalita Cerna)95. Dnes dleij v ecku, Republice Makedonii, v evropsksti Turecka i na pob eBosporu.

93 Friedman, VMM, www.farsarotul.org94 Saramandu 200495 Saramandu 2004

41


42/129

2. Arumunsk literatura

Arumuntina je jedinm z jihodunajskch rumunskch dialekt, kter sivytvo il vlastn, by skromnou literaturu96. V zk souvislosti sesociologickm statutem tohoto jazyka nen p ekvapujc, e podstatnstarumunsk literatury je vydvna v zahrani, v centrech jednotlivch diaspor(v nmeckm Heidelbergu, v rumunsk Konstanci a Bukureti, v USA aj.), a tove vce- i jednojazynch vydnch.

Trochu zavd jc me bt samotn termn arumunsk literatura. Dost

arumunskch autor psalo i pe i v jinch jazycch, daj se tato dla potom povaovat za soust arumunsk literatury nebo sp nle k literatu e p slunho jazyka?

3.1 Nejstar psemn pamtky

Prvnmi psemnmi pamtkami arumuntiny jsou dochovan vlastn jmna obsaen v eckch, tureckch a slovanskch textech. Nejstarmzznamem arumuntiny je vlastn jmnoTzintzilukis v cittu Niketa AkominataHoriata z roku 115997. Vznam tohoto Tzintzilukis se vykld jakoini luki[cinci luki], tj. pt vlk . Dalm starm npisem mla bt nedochovan vtanad brnou kltera v Linotopi, psna alfabetou98 (alfabeta jako psmo vysokkultury byla pouvna pro arumuntinu a do 19. stolet, viz kap. 5). Vta

z Linotopi mla znt:

96 Sala 1989.97 Avram, Sala 2001. (77)98 Cndroveanu 1995.

42


43/129


44/129

o svdectv star arumuntiny jet nedoten latinizujc a dkoromanizujcvlnou 19. stolet.

Z vzkumu vyplynulo, e Liturgi byl s nejvt pravd podobnostsepsn neznmm arumunskm klerikem z zem dnen Albnie mezi lety1770 1800. Text rukopisu obsahujest z p prav knze p ed svatm p ijmnm, ale chyb v nm vtina modliteb, kter mon mly bt proneseny ecky; jedin celistv modlitba arumunsky je ta posledn, tzv. rugciuneaamvonului (lze ji voln p eloit jako modlitbu p ijmn):101

L m c , c astu sti trplu au di a i s-f i buc tr voi,tr irtri am rti li; B t di ast c astu sti s ndzili ae , i sti n

scrit : di a i s-virs tr vo tr irtri am rti li, tedy Vezmte a jezte, nebo toto je tlo m, z nho se vytvo pokrm

pro vs, pro odputn h ch; Pijte vichni z tohoto, nebo toto je krev m,kter je nov osud: tato se prolv pro vs, pro odputn h ch.

Na konci 18. stolet se objevuj prvn titn knihy, znme t i jmnaarumunskch spisovatel, nebo lpe psmk , nebo nememe jet hovo it

o literatu e ve vlastnm slova smyslu: Ucuta, Daniil a Cavallioti102

. Jejich dla jsou psna ecky nebo arumunsky (alfabetou).

Nejstar znmou arumunskou knihou je Cavalliotiho103 slovnk [Protopira] (Prvn nauka) z roku 1770, vydn v Bentkch,v nm je obsaeno 1170 slov v etin, albntin a arumuntin104. O ncomlo pozd j je Daniilovo105 dlo [saghogichj didaskala] (vodn nauka),ty jazyn slovnk arumunsko-bulharsko-

albnsko- eck pro snaz uen etin106

(vydn 1794 v Bentkch).

101 Transkripce zachovna podle Caragiu Marioeanu 1962,rka oznauje p zvuk.102 Papahagi P. 1909103 Theodor Anastas Cavallioti104 Caragiu Marioeanu 1977105 Daniil Moscopoleanu106 Papahagi P. 1909

44


45/129


46/129

Din literatura poporan a aromnilor (Z lidov slovesnosti Arumun, 1910)trochu upravil pravopis.

Ovem za pr kopnky vlastn arumunsk literatury p i tzv. druhmnrodnm obrozen (jako prvn je vnmno obdob Ucuty, Daniilaa Cavalliotiho) jsou povaovni filolog Theodor Capidan s lyrikem NuimTulliem110. Bsnk N. Tulliu (narozen 1872) je prvnm vznamnmarumunskm bsnkem, jeho lyrick, skoro devadest let star Plngularomnului (Arumunv n ek) je dodnes psobiv bse. Reflektuje protirumunsk nlady po p chodu anatolskch ek v roce 1922, po ecko--tureck vlce, kter p ivedla do ecka p es 1 000 000 uprchlk , co se

odrazilo na ekonomickm statutu Arumun. (Bse Plngul aromnului jev p loze VI).

Prvnm prozaikem malch nr byl N. Batzaria, jeho kniha P r vulii vyla poprv v roce 1904 a obsahuje krtk slovesn tvary, erty, vyprvn,...

V roce 1922 vyla Antologie aromneasc Tacheho Papahagi taks drazem na sept folklru s jazykem.

3.3 Sou asn literatura

Jako souasnou literaturu oznauji obdob od druh poloviny 20. stoletdodnes, i kdy dleit j ne doba vzniku jsou rysy dla. Co se tk tmat,u mnoha autor stle p etrvv nutnost vyjd it se k jazykov etnickm problmm. Velmi asto se ten setk s bsnmi opvujcmi krsu

mate skho jazyka, nkdy a v obrozenecky afektovanm stylu. Teprvev poslednch desetiletch obecn upout j prozato i i bsnci od moralizujcchvelkch tmat i od vzneenho jazyka a p ibliuj se souasnmu trendumench a skromn jch nr .

110 Cndroveanu 1995.

46


47/129

astm nmtem lyrick poezie 20. stolet bv lska k rodn krajin,nkdy spojena s past skm motivem (nap . ntribari picurreasc A. Nastyi IsturieGeorge Vrany , ob v p loze).

Przu a poezii pro dti zastupuje Vanghea Mihai-Steryiu nap . se svou przou o svatm Ji m a chudcch Ayiu-Yioryi i oarf i i (viz p loha).Pe foneticky, co kritizuje Hristu Cndroveanu jako agramatinost.

Souasnm prozaikem, v pravm smyslu slova modernm, je povdk Ilie A. Ceara. Jeho literrn jazyk je expresivn, iv, pln neologism, tedy senesna vyistit svoji arumuntinu od p ejatch slov, kter nepochybn tvo podstatnou sloku kadodennho jazyka. Z jeho povdek uvdmG rnu lu

(Uh k) o mladkovi, kter p ijede na poh eb svho ddeka, v davu p buznch, kte se vrhaj se s nm p ivtat, uvid jednu enu s velikmfurunkulem na tv i. Zden p edstavou, e mu p buzn p itiskne sv j hrozn bolk na tv , utee ven, ale stejn ji pak potk u mrtvho. Polibkuna p ivtanou se u neme jinak vyhnout, a tak pad na zem a p edstrmdlodby, co si dojat p buzn vykldaj jako dkaz jeho velk lskyk zesnulmu: Ermu livendul!... i vini ar u, c multu -lu vrea pap-su!, tedy

nco jako Chlapk!... Udlalo se mu patn, protoe ml moc rd svhoddeka!

V tto prci nelze uvst zdaleka vechny dleit arumunsk autory,navc rozhodnout, kter autor je vznamn a pro, to je otzka pro vlastnrozshlou studii. Clem tto kapitoly je pouze podat dkaz existence arumunskliteratury a na vybranch autorech ilustrovat p slun obdob vvoje. Zrove ukzky dl slou jako ilustran materil pro jazykovou i transkripn st

prce.

47


48/129

3.4 Lidov slovesnost a zvyky

Mezi lidovou slovesnost a zvyky existuje p m vazba, jsou to prakticky dv strany te mince; jen tko lze popisovat jedno bez druhho, proto v nsledujcm oddlu zmnm i specifick lidov obyeje a pravidlachovn a pokusm se je ilustrovat prv na slovesnosti.

Tradin struktury ij podle souboru zvykovch pravidel. Jednmz nejdleit jch arumunskch zvyk byla velk zdvo ilost a cta k rodim.Vdan ena nepromluvila prvn na manelovy rodie a bratry (u kterch ila),v jejich p tomnosti dokonce ani nemla mluvit se svmi dtmi, ani je utovat.Plakalo-li dt, ena se mu sprvn mla vnovat a pot, co ji tomu samavybdla tchyn nebo tchn. Utovn dt bylo vnmno jako nezdvo ilostke starm. Do narozen prvnho dtte dob e vychovan ena nemluvilav p tomnosti manelovch rodi ani se svm muem, dokonce nebylo povaovno za slun, aby u stolu sedli vedle sebe. Tento zvyk je zachycenv jedn arumunsk povsti: mlad ena zaslechne, e jejmu mui je souzeno brzy zem t, a jeho smrt me bt oddlena jenom tm, e se s nm nkdo jin

rozdl o zbytek svho ivota. Ona nezavh a rozhodne se mu darovat plkuz asu, kter j na zemi zbv, ale protoe to je dob e vychovan ena, nesm promluvit p ed muovmi rodii. A tak si na znamen sv nabdky uee vlasyna dv poloviny. Od t doby si pr arumunsk eny na pamtku jej obtavostia lskyeou vlasy na dv poloviny111.

Porod dtte ml bt dren v tajnosti a ml probhnout diskrtn. Dokudnarozen dt nebylo pok tno, nikdo ho nechoval ani nelbal. Po seznmen

s arumunskmi zvyky tkajcch se dt, kter se nm z jinho kulturnhookruhu mou zdt nesmysln tvrd, ns trochu p ekvap, e existuji ukolbavky a kanky (viz p loha VIII).

111 Nicolau 2001.

48


49/129

Dleitm, tud komplikovanm ritulem byla tradin svatba. Tuobvykle uzavraly u dti ve vku 7-12 let, i d v. Rok a ty i p edtm probhly dvoukolov zsnuby. Na prvnsti, tzv. semnulicu, ani nebyl p tomen snoubenec. Ten p iel a na vlastn zsnuby,isosmta. Zasnoubendvce se sluelo, aby se pot a do vlastn svatby vyhbala rodin snoubence.

Vlastn svatba trvala (leckde stle trv) t i dny a byla sledem obyej a ritul. Nevsta (obvykle jet dt) nesmla po celou tu dobu jst, jinak by jvytkli, e nen dostaten skromn. enich ml pod svatebnm odvem tdennoen spodky, to aby se vyhnul nebezpe, e je zsk nep tel a oaruje hok impotenci. Vechny zvyky byly doprovzeny mnoha svatebnmi psnmi,

z kterch jednu pro p klad uvdm v p loze VIII.Podobn jako svatba, i poh eb je pln zvyk a s nimi spojench psn.

Opt uvdm v p loze jeden z mnoha.

Krom dleitch udlost v lidskm ivot, jako jsou svatby, poh by,narozen dt, reflektuj psn a magick formule zvyky spojen s vznamnmikalend nmi daty. P ed Velikonocemi se chodilo vesnic s Lazarem, tedy

s obleenou loutkou, kter p edstavuje Lazarovu snoubenku, kterou si nevzal,a zpv se:

Lazare, Pazare,Cnd va s-yin Pa tili?- Mni, Pimni,

Dumnica alant . Featili va s-gioac, Ma i a ea maica, Laia va s-diic.

49


50/129

(Lazare, kdy p ijdou Velikonoce? Ztra, pozt , p t nedli. Dvky budoutanit, jenom ta nejmen, uboh zstane -?-. Nejmen je mnna loutka Lazarova nevsta.)

Na prvn b eznov den skkali na vsch p es ohe, co mlo magickouoiovac funkci. P itom se kalo:

Fudzi i oari i, fudzi i puri i,c yini veara.

(Utete, myi, utete, blechy, p ichz lto.)

Dleitm a na Balkn roz enm zvykem bylo p ivolvn jarnhodet. U Arumun se paparudy112 konaly, pokud v t dob neprelo, 23tdny po tomsk nedli (nedle tden po Velikonocch, kdy Tom uv ilKristovu zmrtvchvstn). Skupina dvek ve vku 8-12 let, z nich nejchud byla obleen jen do rostlin a jin nesla mdn tc na hlav, obchzela jednotliv usedlosti, pod okny kropily rituln dvku v bl vodou a vyzvaly

psn paparudy k deti:Pipirun , sarandun , D ploae s creasc agrli, Agrli i ayinili, Ayinili i ierghili, Ierghili i liv dzli.

Na to se jim hospodyn odvdila mslem a moukou na mdn tc.

O Velikonocch a Vnocch se zmnm jen strun, nebo nejsou velkrozdly mezi dkorumunskmi a arumunskmi zvyky. Podobn jakou severnch Rumun se i na jih od Dunaje o Vnocch zpvaj koledy

112 Paparud je rumunsk termn pro popisovan zvyk,esk ekvivalent zvyku neexistuje.

50


51/129


52/129

jako u ek i u Arumun stav Manole most se svmi bratry most v Art a zazdvan en nechaj voln prsa, aby mohla dl kojit sv dt.

Bylo by s podivem, kdyby v arumuntin neexistovala nejznm jdkorumunsk balada, navc s past skmi motivy Jehnika, Miori a.Cndroveanu (1995) uvd, e existuje cca 50 arumunskch verz /fragment tto balady o ovece, kter varuje mladho ovka p ed jeho spolenky, kte ho cht j zabt. Studie uvd j obdob vzniku tto balady do doby p ed rozdlnm Rumun na Dko- a Arumuny, tedy p ed dest stolet n. l.116.

Arumuni ve sv balad i ioar nahradili Maara (Ungurean)Sarakaanem (S rc cean), tedy p slunkem mstnho konkurennho

etnika; a k past ov star matce p idali i milou. Fragment z tto arumunskJehniky uvdm v p loze VIII.

Mezi Arumuny koluj nkter psn z Rumunska, kter tam pronikly prost ednictvm rumunskch kol do poloviny 20. stolet. Krom tchto p evzatch existuje mnostv pvodnch. Lze je tmaticky rozdlit (doina smutn lyrick pse, ukolbavka, svatojnsk psn117, svatebn, tanen,

past sk,...), ale to pro el tto prce nen relevantn118

. Co se tk hudebnstrnky arumunskch psn, u Farerot nalzme rys shodn s toskmiAlbnci, toti polyfoninost.

116 Gluc-Cr mariu a kol.: Mioria la dacoromnii aromni 1992.117 Cntece snziene -repertor tkajc se oslav svatho Jana K titele z lat. Sanctus diesJohannis. Doina je lyrick smutn j pomal pse.118 Vce k psnm viz Turcule, Delion 1998.

52


53/129


54/129


55/129

4. Kontrastivn popis arumuntiny vzhledemk spisovn rumuntin

4.1 Obecn klasifikace arumuntiny

Arumuntina je flektivn jazyk s analytickmi prvky; nkdy povaovnaza rumunsk dialekt, jindy za samostatn jazyk. Pat do indoevropsk jazykov rodiny, do skupiny vchodnch romnskch jazyk (t balknsko-romnsk, thrko-ilyro-romnsk skupina, aj.)121.

Protoe arumuntina nedisponuje kodifikovanou podobou a jedn seo nkolik vcei mn blzkch n e, p i jazykovm popisu je t eba mt stlena z eteli, zda popisovan rys je obecn arumunsk (tj. vtinov), anebo zda je jen regionln zvltnost jednohoi vce n e. V ttosti se vnuji popisuobecn arumunskch rys a struktur, n en specifika jednotlivch dialekt jsou uvedena v samostatn kapitole 4.4.5.

4.2 Strukturln pojet rumuntiny a jejch dialekt

D ve ne se ten ztrat v labyrintu pojm, je t eba up esnitdialektologickou terminologii uvanou v textu. Je t eba poznamenat, e seve schmatu prolnaj zrove synchronn i diachronn hledisko (souasn stavi historick vvoj). P esto nepovauji za nutn uvdt dv tm toton

schmata, struktura se mi zd dostaten p ehledn. K problematice stanovenhranice jazyk dialekt n e /subdialekt viz kapitolu 1.4.

121 Avram, Sala 2001

55


56/129

Protorumuntina, spolen rumuntina: Severodunajsk vtev:

1) Dkorumuntina (dkorumunsk dialekt) >(spisovn) rumuntina,*

Severozpadn (moldavsk) typ:(a) moldavsk dialekt,(b) kriansk dialekt,(c) maramuresk dialekt,(d) bantsk dialekt.

Jihovchodn (valask) typ:(a) valask dialekt.

Jihodunajsk dialekty:2) Istrorumuntina (istrorumunsk dialekt),3) Meglenorumuntina (meglenorumunsk dialekt)122,4) Arumuntina (arumunsk dialekt):

Farerotsk typ (F):(a) Farerotsk n e (F).

Obecn arumunsk typ (sub)dialekt (A):

(b) Pindosk n e (P),(c) Moskopolsk n e (M),(d) Gramotensk n e (G),(e) (+ N e z Beala di Supra, Beala di Ghiosu,)(f) (+ N e z Gopee a Molovite).

* (Spisovn) rumuntina je ozna en sou asnho spisovnho jazyka Rumun

v Rumunsku, kter byl vytvo en na zklad p evn valaskho dialektu a dnes je jedinm sttnm a kodifikovanm romnskm jazykem jihovchodn Evropy.

122 Meglenorumuntina je nkdy povaovan za dialekt arumuntiny, ale lingvistick vzkumy podporuj jej postaven jakotvrtho rumunskho dialektu.

56


57/129

Zkladn rozlien arumunskch n e /(sub)dialekt pracuje jens prvnmity mi typy (F, P, M, G). Ostatn se vydluj jen v p pad pot eby, pot ebuje-li lingvista zdraznit specifinost mstnho n e.

4.3 Uchovan vvojov star rysy

V arumuntin se dodnes uchovaly na vech rovnch (fonetick,morfologick, syntaktick i lexikln) nkter star rysy zddn z latiny, kterv dkorumunskch dialektech byly bhem vvoje nahrazeny, a u vlastnmvnit nm vvojem nebo pod vlivem jazykovho superstrtu.

4.3.1 Fonetika a fonologie

Fonologick opozice mezi {} {} plat jen u nkterch arumunskchn ech (typu A) (dle viz kap. 4.4.5). Z latiny se toti nejd ve vyvinulo {},kter je ji protorumunskm rysem, a to se a pozd ji uzav elo do {}. Nkterarumunsk n e (zejm. F) fonetick rozdl [] - [] jet nezalenila

do fonologickho systmu, jako je tomu v dkorumuntin, a dvojice tchtosamohlsek jsou dvma alofony fonmu {}123.

Koncov neslabi n [ ] je forma uchovan z latiny, kter sev souasn dkorumuntin ztratila.

Dle zachovan[e] po labilch, kter se v dkorumuntin posunulodo st edov polohy []. Podobn se uchovala i dvojhlska[a] , kter sev dkorumuntin monoftongizovala do p zvunho [e]:

NUMERUS > numer / DR: numrPECUARIUS > pecurar / DR: pcurar VEDEO > ved / DR: vd feate / DR: fete

123 Rosetti 1986, Ionescu Ruxndoiu 1999.

57


58/129

4.3.2 Morfologie Jednoduch perfektum (as minul), kter se v mluven

dkorumuntin uchovalo jen v zpadnm valaskm dialektu, nejen e jev arumuntin bn, ale zachovalo si star silnou formu u 1. osoby:FECI > feu / DR: f cuiDIXI >dzu / DR: ziseiDUXI > duu / DR: dusei

Slovesn paradigma przenta (asu p tomnho) uchovalo nkterformy bez p pon:oru namsto rumunskho urez (1. osoba sg).

4.3.3 Syntax

Bezp edlokov akuzativ v p slove nm ur en msta:Z latiny se zachoval bezp edlokov akuzativ, je-li v p slovenm

ur en msta jmno msta, s vznamem smru i lokace124:

Srovnej lat. DUCO ROMAE (jdu do ma) s arumunskmi:

Mi ducu Sruni. M duc la Salonic.

Ai s iardzim Ticolu. Hai s mergem la Ticolu.Dkorumuntina pouv v tomto vznamu pozd j p edlokovou

konstrukci.

4.3.4 Lexikum

U rumunt obrozenci p ili na to, e arumuntina uchovala nkter slovalatinskho pvodu, kter se z dkorumuntiny vytratila, a ve svch puristickch

snahch se je snaili do rumuntiny znovu zavst (viz kapitola 5.1). Jednmz takovchto slov jedimndari - dat, poruit.

124 Rosetti 1986, Sala 1989.

58


59/129

4.4 Odlinosti arumuntiny od spisovn rumuntiny

4.4.1 Fonetika a fonologie

Dva hlavn typy arumuntiny (obecn tzv. typ A- a farerotsk typF) se od sebe v prvn ad li samohlskovm systmem; ve farerotskmn e jsou [] a [] alofony tho fonmu. Tedy nsledujc obecn popisvokalickho systmu arumuntiny vychz z typu A. O charakteristick rysyarumuntiny typu F je popis doplnn sten p mo v textu, celkov p ehledfarerotskho n e je k dispozici v kapitole 4.4.5.

4.4.1.1 Fonetick transkripce

Jeliko clovou skupinou tto prce nejsou jen lingvisti, zvolila jsemu palatalizovanch a t ench hlsek fonetick a morfologick p epis blzketin ( jako [] msto [] nebo [] z IPA).

Dle rozliuji fonetick a fonologick p epis, kde si to kontext d,fonetick p epis [x] oznauje konkrtn realizaci fonmu (tj. alofony),fonologick p epis {x} oznauje fonm jako systmovou jednotku zskanouabstrakc z konkrtnch realizac.

4.4.1.2 Fonetika Arumuntina je charakteristick obecn vym tempem promluvy. Slabiky

p zvun jsou vyslovovny s razanc, slabiky nep zvun jsou vyslovovnyslab, a se nkdy z promluvy ztrc. Oslaben nep zvun slabiky se projevily ztrtou koncovho [-] p ed lenem ur itm u podstatnch jmenmuskho a st ednho rodu: [lup] (bez lenu) [luplu] (se lenem ur itm).

Stejn se chov i koncov [ ] v mnonmsle podstatnch jmen p ed lenemur itm: [capr caprli].

Zmnn vy tempo promluvy m za nsledek zkrcen nkterch tvar slov: adunar > [anar ], muatu > [mat]. Pomocn slova se zkrtilana souhlsku:z-dur imu.

59


60/129

Rozdl mezi [] a [] se ve vslovnosti ztrc, nahrazuj se vzjemn podlefonetickho okol, tedy mluv vyslov tu samohlsku, kter je v danmkontextu snaz. Vjimkami jsou tvary jednoduchho perfekta, kde je nutn

a morfologicky podmnn vslovnost []125 a nkter fixovan slova,nap . Dumnidzu.

Vslovnost slova se me liit i podle okol. Koncov hlsky jsouovlivovny potenmi hlskami nsledujcho slova i naopak; tyto aspektychovn studuje syntaktick fonetika. Nap . koncov [-] se nemus realizovatv bec nebo naopak se stane slabinm i v n ech, kde je pravidlem jehoneslabin vslovnost126.

Samohlsky

P edn St edn Zadn

Vysok [i] [] [u]

St edov [e] [] [o]

Nzk [a]

Polosamohlsky se vyskytuj ve dvojhlskch jako jejich nep zvun st:P edn Zadn

Zav en [] []

Otev en [] []

125 Plat v n ech, kde [] a [] jsou vnmny jako dva fonmy.126 U final n graiurile aromnei.IN: Saramandu 2004. K problematice {-u} viz kapitolu4.4.5.1.

60


61/129

Neslabi n samohlsky 127 V arumuntin bn existuj dv neslabin samohlsky: [, ], umstny

pravideln na konci slova po souhlsce. Jde o historick rys, kter sev dkorumuntin ztratil.

Samohlsky jsou vyslovovny zav en ji ne jejich dkorumunsk prot jky: poten {e-} se zavr do [i-]; rys je mono vysledovat i uvnit slov:

[ifcharisto]

{o} se zavr do [u]: [duamn]

koncov neslabin { } je asto vyputno pln [bu], po [dz] nebo [c]

je { } realizovno jako [-] -[fudz].

Arumuntina nezn poten iotaci u e- ve slovech el, ea, ei, ele, e, este jakospisovn rumuntina, kter ji p ijala pod slovanskm (ruskm) vlivem.Poten e- se vyslovujeist (nezmk en) ve slovech pvodn latinskch(mini escu, tini ea ti, elu, ei) i v p ejatch (eftinu, emburu).

Souhlsky :Souhrn a charakteristika arumunskch souhlsek:

b znl okluzva obouretn (bilabila)c neznl afrikta alveolrn neznl afrikta p edopatrovd znl okluzva zubn (dentla)

dz znl afrikta zubn - znl frikatva mezizubn (interdentla)f neznl frikatva zubodsov (labiodentla)g neznl okluzva velrn

127 (Zapisovny pomoc hku /polokrouku nad samohlskou z dvodu neexistence

61


62/129

d znl afrikta p edopatrovg - znl okluzva palatlnh () - znl frikatva velrnch neznl frikatva velrnch- neznl frikatva palatln j (y) znl frikatva palatlnk neznl okluzva velrnk- neznl okluzva palatlnl likvida bon alveolrn velrn

l- likvida bon palatlnm nosovka obouretnn nosovka dentln nosovka palatln p neznl okluzva obouretnr: r vibranta apikln

vibranta velrn

vibranta uvulrns neznl frikatva dentln neznl frikatva p edopatrovt neznl okluzva dentln - neznl frikatva mezizubnv znl frikatva zubodsovz znl frikatva alveolrn

- znl frikatva p edopatrov

p slunho polokrouku pod grafmy v systmu Microsoft Word).

62


63/129

Pozn. Nkter studie a texty nerozliuj [j] (y) a [h] (), asi pod vlivemnovo etiny, kde se oba fonmy zapisuj stejnm znakem, vslovnost se li podle souhlskovho okol: + e, i > [j], + souhlska > [h].

[n] se nkdy ve vslovnosti ztrat. U p edpony n- /m- se ztrc [] a [n,m]se stane sylabickm (M|b |lot).

Siln a s razanc se vyslovuje [r], pro snaz vslovnost bv podpo eno jednou z tchto samohlsek: [a,, ]. Proto slova zanajc na [r-] p ipojila protetick [a-] ( Aromn). Jsou zachyceny dokonce t i zpsoby vslovnosti{r}: apikln [r], velrn [], uvulrn [ ], jejich uit se zejm.u albnskch Farerot li i sociolingvisticky podle pohlav, pvodu,generan p slunosti128.

Hlska [l] pat do stejn souhlskov skupiny jako [r], analogicky dolok p ipojen protetickho [a-] i k tto souhlsce (alavdu).

Podobn jako v nkterch dkorumunskch n ech se namsto frikatv[z], [] vyslovuj okluzvy [dz], [d], jde o hlskovou zmnu z lat. DI, DE.

Arumuntina disponujety mi z novo etiny p ejatmi souhlskami [],[], [j] a [h], uvanch ve slovech p ejatch z etiny. Prvn 2 jsou p echodn, tj. jsou p tomny, ne se slovo zcela foneticky p izpsobarumuntin: pirimii > pirimifi. Souhlska [j] byla adaptovnado souhlskovho systmu arumuntiny, nebo souasn dolo k vvoji palatalizovanho v > [j] : VINUM >[ jin]. Souhlska [h] pravd podobn pat do te kategorie jako [] a [], nebo se vyskytuje jen u p ejatchslov a vlastnch jmen, ale dosud jsem se nesetkala s dnou studi, kter by

se j podrobn ji zabvala. Fonetickou strnku arumuntiny dopluje 5 charakteristickch mkkch

souhlsek: [k, g, h,, ]. Nkter jsou p tomn ve spisovn rumuntin [k, g], jin jen v nkterch dkorumunskch dialektech [h,].

128 Viz Saramandu 1972.

63


64/129

4.4.1.3 Fonologick systm arumuntiny

Pzvu n samohlsky

P edn St edn Zadn

Vysok [i] [] [u]

St edov [e] [] [o]

Nzk [a]

Pozn.: [] je fonetick zznam dvou grafm , . Podle ortografieM. Caragiov Marioeanov (viz kap. 5.2.3) je uit grafmu v bnchtextech omezeno na p edpony m-, n, uchovan z latiny. Pro popis jazyka jeale vhodn j uvat grafmu [] ze dvou dvod: jednak je i realizac bli [i]ne [a], jednak se eliminuje i mon zmna s [].

Systm p zvunch samohlsek je tedy v arumuntin typu A stejn jako v rumuntin. Ve farerotskm n e ale nevznikla opozice fonm {} -- {}. V nkterch studich (Sala 1989) je existujc fonm zaznamenvn jako{}, z ejm to odr asovou posloupnost vvoje {a}>{}>{}. Jde-li aleo dvoj realizaci jedinho fonmu, dvm p ednost oznaen korespondujcs jeho vzdlen j realizac, podobn jako M. Caragiov Marioeanov129.

Pzvu n samohlsky systm farerotskho n e

p edn st edn zadn

129 Caragiu Marioeanu 1968: () fiind vorba de o opoziie gradual cu trei termeni,reprezentantul arhifonemului este membrul extrem, ()esky: (...) protoe se jedn ostupovanou opozici t jednotek, reprezentantem archifonmu je krajnlen, (...), (str. 28naho e)

64


65/129

Vysok {i} {u}

St edov {e}{} [, ]

{o}

Nzk {a}

Nep zvu n samohlsky

p edn st edn zadn

Vysok

St edov

{i}[e, i]

{}[, ]

{u}[u, o]

Nzk {a}

V nep zvun pozici dolo k neutralizaci opozice vysokch a st edovchsamohlsek. Tmto rysem se vysvtluje ast nejednotnost v zpisuarumuntiny, kdy se setkvme nap . s formamifeat~feat , feati~feate apod.

Polosamohlsky

P edn Zadn

{}[, ] {}[, ]

Z hlediska fonologickho je poet polosamohlsek zredukovn na 2: jednu p edn {}, realizovanou ve dvou stupnch otev enosti jako [, ], a jednuzadn {}, realizovanou ve dvou stupnch otev enosti jako [, ]. Distribucezvis na fonetickm kontextu: v okol otev en samohlsky [a] se vyskytujotev en i zav en varianty polosamohlsek, v okol zav ench samohlsek

i tch se st ednm stupnm otev enosti se vyskytuj jenom zav en [], [].Situaci trochu komplikuje morfologick kritrium: by jsou poten

dvojhlsky {ea-} a {oa-} vyslovovny zav en jako [ia-], resp. [ua-], alternuj-li s potenm [e-] , resp. [o-], je ur ujc morfologick hledisko. Vce vstiFonologie.

65


66/129

Souhlsky 130

Souhlskov systm arumuntiny

Protoe r zn lingvist pouvaj r zn zpsoby zpisu fonm, povauji za p nosn uvst i dal monosti, s ktermi seten setk v jinchstudich. Prvn znaky jsou pouvny v tto prci, p padn druh znakoznauje odlin fonetick p epis M. Caragiov Marioeanov131, p padnt et je symbolem IPA.

b d dz /d d / g gv z /j j /y h /

p t c / // t k kf s / / ch /h ch /h

m n l r

Pozn.: Ve farerotskm n e a zejmna v n ech mimo znu eckho vlivu

(v nkterch makedonskch a bulharskch) fonmy, , h neexistuj , proto jsou v tabulce oznaeny kurzvou. Jako fny mohou existovat jako realizace jinch fonm, nap . [h] ve farerotskm n e je zpsob realizace [] > [h].

Abych minimalizovala mon chyby p i p evodu znaek foneticktranskripce M. Caragiov Marioeanov do vlastnho systmu na bzietiny,cituji definice fonm132 (uveden znaky jsou vlastn Caragiov Marioeanovs vjimkou [dz], sp

ekou jsem nahradila [d]):

[]: ocluziv ( ~ s, z), surd ( ~ dz), alveolar ( ~ p, t,, k, k) > [c][dz]: ocluziv (dz ~ s, z), sonor (dz ~), alveolar (dz ~ b, d,, g, g) > [dz]

130 Caragiu Marioeanu, 1968 (37-49)131 Caragiu Marioeanu, 1968 (49)132 Caragiu Marioeanu, 1968 (45)

66


67/129

[]: ocluziv ( ~ , j), surd ( ~ ), prepalatal ( ~ p, t,, k, k) > [][]: ocluziv ( ~ , j), sonor ( ~ ), prepalatal ( ~ b, d, dz, g, g) > [d][]: frikativ ( ~ , ), surd ( ~ j), prepalatal ( ~ f,, s, h, h) > [][j]: frikativ (j ~, ), sonor (j ~), prepalatal (j ~ v,, z, y, ) >[][h]: frikativ (h ~ k, g), surd (h ~ y), palatal (h ~ f,, s, , h) > [ch][y]: frikativ (y ~ k, g), sonor (y ~h), palatal (y ~ v,, z, j,) > [j][h]: frikativ (h ~ k, g), surd (h ~), velar (h ~ f,, s, , h) > [ch][]: frikativ ( ~ k, g), sonor ( ~ h), velar ( ~ v, , z, j, y) > [h]

Souhlskov systm arumuntiny podle zp sobu tvo en:

Labily Dently Alveo-lry

Pre- palatly

Palatly Velry

neznl [p] [t] [c] [] [k] [k]Okluzivyznl [b] [d] [dz] [d] [g] [g]neznl [f] [] [s] [] [ch] [ch] Frikativy

znl [v] [] [z] [] [j] [h]

Nazly [m] [n] []Laterly [l] []Vibranta [r]

Pro lep pochopen souhlskovho systmu arumuntiny (to se tkzejmna hlsek vetin neexistujcch) meme spojit fonmy, kter jsou

ve vzjemn opozici znlosti a zpsobu artikulace ve smyslu hlsky t en(frikativy) proti zvrovm (okluzivm), takto:

p f t - c s - k- ch k - ch b v d - dz z d g- j g h

67


68/129

Fonologie:

Samohlskov systm:

Jednm z nejvrazn jch rys arumuntiny jeproteza [a- ] (p ipojen fn [a] p ed vlastn slovo), zejmna zan-li slovo fonmy [r, n, s, l, m].

alavdualasu arou

Proteza [a-] vznikla z fonetickch dvod (viz st Fonetika), tk se i slov p ejatch:

eck [rini] >arinie

Systm st edovch hlsek {a} { } {}:Terciln struktura st edovch hlsek {a} {} {}v nkterch arumunskchn ech zstala binrn, nedolo ke vzniku fonologick opozice mezi [] a [];tyto samohlsky zstaly dvma alofony tho fonmu {}. (vce v kapitolch4.3.1 a 4.4.5)

Zm na pvodn dvojhlsky AU na af , av . Znlost i neznlost retozubnhlsky zvis na (ne)znlosti hlsky nsledujc, jde tedy o regresivn asimilaci.

alavd adavg cftare

Tato pravideln zmna se tk i slov p ejatch: [aurio] >avrio

[nautis] >naftis

Metateze samohlsek (roz en hlavn ve farerotskm n e):bar atu grnu

68


69/129


70/129


71/129

povaovny za siln dialektlni archaick. Naproti tomu v arumuntin jetato palatalizace typick.

P > [k]: PETRA >[katr ], v bnm zpisuchiatr B > [g]: BENE >[gini] , v bnm zpisughini F > [h]: FERRUM >[her ], v bnm zpisuheru

FILIUS >[hil] , v bnm zpisuhilu V > [j]: VENIRE > [ jier], v bnm zpisuyier M > [n]: MELEM >[ar ], v bnm zpisuari

Tato palatalizace je z eteln zejmna na posledn ko enov souhlsce, kter p ipojenm koncovho -i v mnonmsle prochz hlskovou zmnou.Hlskov zmny [t] ~ [c] a [n] ~ [] jsou shodn se spisovnou rumuntinou.

Dal charakteristick hlskov zmny arumuntiny jsou:

[p] ~ [k]: [lupu] ~ [luk],v bnm zpisu135 lupu, luchi [b] ~ [g]: [albu] ~ [alg],v bnm zpisualbu, alghi [f] ~ [h]: [churafa] ~ [churach],v bnm zpisuhurafa, hurahi [v] ~ [j]: [karave] ~ [kareji] , v bnm zpisucarave, careyi

(+ samohlskov alternace) [m] ~ []: [afumu] ~ [afu], v bnm zpisuafumu, afui [] ~ [ch /c]: [kalaa] ~ [kalach /kalac],v bnm zpisucalatha,

calahi /calai

[] ~ [dz]: [nustimaa] ~ [nustimadzi],v bnm zpisunustimadha,nustimadzi

[n] ~ []: [anu] ~ [a], v bnm zpisuanu, a i [l] ~ []: [elu] ~ [eli],v bnm zpisuelu, ei

135 Bnm zpisem se oznauje systm zpisu arumuntiny vytvo en M. CaragiovMarioeanov, ktermu se ble vnuje kapitola 5.2.3

71


72/129

[k] ~ [c]: [nuka] ~ [nuc],v bnm zpisunuc , nui [g] ~ [dz]: [punga] ~ [pundzi],v bnm zpisupunga, pundzi

Ji p i prvnm pohledu je z ejm, e vrazn fonetick rozdl meziarumuntinou a dkorumuntinou spov v men distribuci t ench postalveolrnch hlsek [,, ] v arumuntin. Arumuntina tyto hlsky zn,ale historickm vvojem se tto postalveolrn vslovnosti vzdlila smremk dentln. Hlskov alternace [k] ~ [c], [g] ~ [dz] jsou vlastn slovm pvodnm nebo p ejatm d ve. Pozd ji a souasn p ejat slova ji podlhaj jin hlskov zmn, toton s dkorumuntinou: [k] ~ [], [g] ~ [d]136.

4.4.2 Morfologie

V tto a dalch kapitolch ji zapisuji arumuntinu zpsobem bnhozpisu text vytvo enm M. Caragiovou Marioeanovou.

Dky sv p buznosti s

Arumuni a arumunština ( Aromânii și dialectul aromân)

Documents

Transcript of Arumuni a arumunština ( Aromânii și dialectul aromân)